Chvílemi se smáli, jindy ale zvážněli a říkali: Nebylo to stoprocentní. Na výsledek čtyřkajaku na mistrovství světa v Miláně se dá dívat ze dvou úhlů. Buď jako na medailový úspěch, úspěšnou kvalifikaci na olympiádu a návrat na pódium po nevydařených Evropských hrách. Nebo jako na mírné zklamání od lodi, která loni získala zlato. Od olympijských her v Londýně až do červnových Evropských her byli Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba vždy na bedně, až na kanále v Mingačeviru byli čtvrtí. A tak se v Miláně mohli radovat. Jsou
zpět na medailových pozicích. Vyjeli bronz, porazili je jen posádky Maďarska a Slovenska.
Už dříve sbíral evropské i juniorské tituly, ale jeden mu ještě chyběl. V neděli na kanále Idroscalo ho kanoista Martin Fuksa konečně získal: stal se mistrem světa na půlkilometrové, neolympijské trati. „Je paráda, že můžu stát dneska úplně nejvýš.“
Kajakář Josef Dostál odjížděl z cíle po vážení lodí, kanoista Martin Fuksa právě mířil opačným směrem. Dva dvaadvacetiletí čeští závodníci si na vodě navzájem popřáli ke stříbrným medailím z mistrovství světa. „Byl jsem rád, že jsem Martinovi mohl pogratulovat jako první stejně jako loni v Moskvě,“ říkal Josef Dostál.
Vyhráli rozjížďku a přímo postoupili do finále mistrovství světa. Nejlépe, jak mohli, zahájili světoví šampioni ze čtyřkajaku Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba cestu za kvalifikací na olympijské hry v Riu de Janieru a obhajobou titulu. „Chtěli jsme si udělat v sobotu hezký den, abychom se mohli podívat, jak Pepa pojede finále na singlkajaku,“ říkal s úsměvem zadák posádky Jan Štěrba.
Jako by se čas vrátil o rok zpět. Až kajakář Josef Dostál nastoupí v sobotu k obhajobě titulu mistra světa na olympijském kilometru, bude stejně jako loni při zlaté jízdě v Moskvě startovat v dráze číslo devět a vedle Bulhara Kircheva.
„Budu nejblíž k tribuně, což mám podle loňska asi nejradši. Pojedu nejdál od rozjíždějících se závodníků, takže budu mít nejmenší vlny, pojedu si svoje. Nemám tam žádného vypalovače, který by přepálil závod. Budu moct jet, jak říká náš reprezentační trenér, rovnoměrně naplno,“ líčil Dostál.
Pro sportovce obvykle bývá mistrovství světa vrcholem, pro Milana Bartoše se stalo začátkem cesty. Na světovém šampionátu v Miláně je jediným českým zástupcem v soutěži parakanoistů. V kajakářské kategorii KL3 skončil v semifinále celkově na 30. místě, na nejrychlejšího semifinalistu ztratil přes osm vteřin.
„Jsem na sebe trochu naštvaný, myslel jsem si, že jsem větší frajer. Ale je potřeba vrátit se nohou zpátky na zem. Není to tak růžové, ale je to začátek. Motivace. Nominovat se z české paralympijské smečky je celkem jednoduché, tolik nás není, ale svět je někde jinde,“ říká Bartoš s notnou dávkou humoru.
Chvílemi se smáli, jindy ale zvážněli a říkali: Nebylo to stoprocentní. Na výsledek čtyřkajaku na mistrovství světa v Miláně se dá dívat ze dvou úhlů. Buď jako na medailový úspěch, úspěšnou kvalifikaci na olympiádu a návrat na pódium po nevydařených Evropských hrách. Nebo jako na mírné zklamání od lodi, která loni získala zlato. Od olympijských her v Londýně až do červnových Evropských her byli Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba vždy na bedně, až na kanále v Mingačeviru byli čtvrtí. A tak se v Miláně mohli radovat. Jsou
